Tohle je zevrubná definice Platónovy jeskyně jak jsem slýbil. čtěte pozorně ;)
Skoro dokonale také definuje matrici jako takovou..
"V jeskyni žijí od dětství lidé, spoutaní na nohách a šíji tak, že se nemohou pohnout. Dívají se stále jen před sebe, neboť nemohou otáčet hlavou. Nesmějí spolu ani mluvit. Světlo mají z ohně, který plane za jejich zády. Mezi ohněm a spoutanými lidmi vede cesta, kolem níž je hrazení, a po ní chodí jiní lidé s nářadím, jež přes tuto zídku přesahuje.
Spoutaní z nich vidí však jen stíny, které na protilehlou stěnu vrhá oheň. Pokud by spoutaní lidé mohli mezi sebou rozmlouvat, dávali by stínům jména a považovali je za opravdovosti. Pokud by jeden z nich byl vyproštěn a přinucen se pohybovat a podívat se do světla, cítil by bolest a viděl mžitky před očima, pro něž by se nemohl na předměty kolem sebe dívat. Kdyby mu pak někdo řekl, že to, co viděl před tím, byly pouhé stíny a to, co vidí nyní, je teprve to opravdové, byl by zmatený a vracel by se zpátky k věcem, které zná z jeskyně a považuje za skutečné.
Když by byl poté nucen dívat se do světla dál, bolely by ho oči a odvracel by se od něj, avšak po čase by si zvykl, až by byl nakonec schopen hledět i na slunce a uznal by, že právě ono je tím skutečným.
Jestliže by se poté vrátil dolů do jeskyně a o tom, co viděl, by vyprávěl spoutaným, nevěřili by mu. Byl by jim pro smích a říkali by, že si svým výstupem na světlo zničil zrak a tudíž nestojí za to se o tento výstup ani pokusit... "
Ad. autor.
Pokud si uvědomíte a pochopíte podstatu této jednoduché definice, tak Vám nebude činit problém pochopit dnešní "život" v matrici a neschopnost rozeznat realitu od iluze jednotlivými "připojenými" neboli přikovanými :D ... Juch! jak je to jednoduché a zároveň smutné :( .
Koudy.

