close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Květen 2010

Zážitek z "čarodějnic"

4. května 2010 v 11:17 | Koudy |  Články Stránek
:)

Minulý pátek jsem byl se spolubydlícím a jeho přítelkyní nedaleko místa, kde nyní "žiji". Na místě zvaném zlobice. Je to takový zalesňený kopec, na jehož vrcholu se nachází koliba a rozhledna. Přes den jsou u té koliby ve velikánských ohradách  puštěná jehňata a ovečky. Prostě takové pěkné místo vcelku. Jak se blížila tma, tak jsem se čímdáltím víc cítil nesvůj.

Probírali jsme, která světla v dálce patří Brnu, jak lidé "zjistili" jak hluboký je mariánský příkop a podobně. Prostě taková duchaplná debata :) ( ale zato vtipná ) . Cosi mě ale pořád štvalo a já se nemohl zbavit takového neodbytného pocitu. Začal jsem sám od sebe něco vyhlížet na obloze ale pořád nic .. Najednou jsem si všiml, že místo, na kterém sedíme je přímo pod rozhlednou a že asi 20cm za lavičkou je hromosvod .. Už mi to začalo docházet, ale žádné blesky v dálce .. Prostě nic ..

Říkám si neschýzuj, když se v tom se přede mnou objevila bílá, matná koule, která začala tancovat jako napoplach .. Když jsem si uvědomil, že to není přelud našich "hluboce filozofických" debat , tak koule doslova "utekla" do tmy .. Okamžitě jsem se bez rozmyslu odebral k přátelům a zeptal se jich, zda nechtějí odejít .. Když se zeptali proč, tak jsem jim řekl, že cítím elektřiunu.

Tady bych se chtěl zastavit.. Já cítím elektřinu? Od kdy? Jak jsem to vůbec odpověděl?  Prostě to ze mě vylétlo jako kdybych to plánoval .. Zajímavé říkám si a čekám kdo mě první změří pohledem.

Jenomže jaké bylo moje překvapení, když oba dva vyskočili jako čertíci z krabičky a bez jediného dotazu jsme uháněli pryč . V duchu si říkám.. WTF??! Vždyť oni se o věci jako já nezajímají . Jaktože se ani nezeptali jestli jsem v pořádku :) .. Prostě úlet . Čumím jak bacil do lekárny, ale neřeším to. Prostě deme ..

Ušli jsme asi dvacet minut, když v tom se za námi v dáli objevil první blesk .. A v tom to začalo. Jaks na to přišel? Jaks to poznal .. Když jsem začal mumlat cosi o pocitech ( rozhodně jsem nechtěl popisovat do detailů co se stalo - stejně by mě nepochopili ) , tak začalo kapat .. Jestli jsme nechtěli být mokří, tak jsme si museli zkrátit cestu lesem. Tam se mi moc nechtělo, ale nevěděl jsem proč. Jak jsme si to šinuli prvními metry pěšiny, tak jsem si to uvědomil. Baterky, hlasité výlevy mých spoluvýletníků a hluk vůbec po chvilce způsobili nepříjemné pocity nejenom mně. Zatímco přítelkyně kamaráda začala fňukat, že má strach a její přítel se hujersky smál, že nechápe čeho, tak já cítil jako kdyby na mne mířilo tisíce pohledů. Řekl jsem dost. Vypňete ty baterky, přestaňte tu ječet a vše bude ok. Opět se tak beze slova stalo . Měl jsem recht . Situace se uklidnila. Po pár minutách jsem zažil něco nepopsatelného. Hřejívá energie, která mnou procházela mně dostala úplně jinam. Najednou jsem si uvědomil krásu ticha a harmonie. Byl to oprvadu krásný pocit, který člověk zažije jen pokud splyne :) .

Teplý mráz po zádech způsobil, že jsem si chtěl někde lehnout do mechu a klidně "spát" . Akorát by se mi to těžko vysvětlovalo a navíc už bylo všude mokro, atak jsem pokračoval dál. Opravdu nádherný zážitek skončil asi o 45 minut později v místní hospůdce, kde točí výborného kozla ( černého ), atak jsme s mírou o "všem" co se stalo prohodli pár slov a šli do kutlochu. A vtom začala bouřka ...

Měl jsem z toho ze všeho skvělý pocit ... K
:)